Největší Čech

Poněkud vysmívaná anketa Největší Čech vydala své první výsledky. Nebudu teď rozebírat co je komického a tragického v pořadí: od 100. do 11. místa (tudy prosím: 100-71, 70-41, 40-11) . Jen několik krátkých poznámek k desítce nejvyšší. Sešla se v ní jména ukazjící směs konvence a zdravého rozumu s mírným překvapením. Vesrkze kladné a příjemné překvapení je nominace Antotnína Dvořáka (protože neznáme přesné údaje nevíme, jaký odstup je mezi jedennáctým Smetanou a Dvořákem). Cenné je i to, že muže pera representuje na výšině Karel Čapek (Václav Havel je přece jen už spíše osobnost jednoznačněji politická). Poněkud nemilé je zase překvapení, že zeman z Trocnova také patří mezi nejšířeji sdílenou představu české velikosti.
Konvenci lze připsat nominaci Boženy Němcové a svým způsobem i Jana Wericha (kde srozumitelné a docela positivní fandovství převážilo nad zevrubnější rozvahou). Patrně nespornými a neotřesitelnýni jmény odrážejícími různé směry a proudy české tradice jsou jména Karel IV., Hus, Komenský, Masaryk. Bylo by snad svým způsobem spravedlivější, kdyby k nim patřil místo Žižky svatý Václav. Na druhou stranu nezbývá než otevřeně přiznat, že stále žije v českých zemích lid s dvojí tradicí (i když už si ani jednu ani druhou příliš neuvědomuje). Mluví o tom koneckonců i to, že knížete Václava předběhl nejen Přemysl Otakar II., ale i Jiřík z Podběrat. A buď me upřímně a skutečně rádi, že zase tihle všichni předběhli čelné politiky přítomné i nedávno minulé, jmenovitě Klause a Beneše.
A třebaže jsem s trpkostí vzal na vědomí, že se do stovky vetřel Gottwald, dlužno si oddechnout, že Husákovi se to nepovedlo, jsem si totiž téměř jist, že některé hlasující ani nezpomalilo, natož aby je zastavilo to to, že byl Slovák.

Závěrem poznámka k Járovi Cimrmanovi. Typicky česká reakce na anketu tohoto typu, díkybohu ale v té kultivovanější podobě. Taky jsme se mohli dozvědět, že českým unikátem je Josef Švejk.