Velká pyramida v Gíze, jediný dochovaný starověký div světa, možná vydá některá ze svých tajemství. Ve snad vůbec nejprozkoumanější stojící stavbě našli totiž badatelé dosud skryté prostory. Navedlo je kosmické záření a nadšením je naplnily obrázky z kamery široké jako nehet.
Zatím viděli jen pavučiny a krysí trus, přesto jsou egyptologové plná očekávání díky posledním nálezům v největší ze starověkých pyramid v Gíza na předměstí Káhiry. Někteří dokonce doufají, že vypátrají skutečnou pohřební komoru faraona Chufu, známého také pod řeckým jménem Cheops. V pyramidě, kterou nechal věhlasný panovník čtvrté dynastie Starého království postavit kolem roku 2600 př. Kr., totiž objevili dosud neznámou chodbu. „Kdo čekal zlacené sarkofágy nebo exotické ornamenty, byl zklamán. Ale samotná prostota tohoto tunelu, se značně silnou střechou z mohutných bloků kamene ve tvaru V jen prohlubuje záhadu. Zdá se, že jde do pracně postavenou chodbu do nikam,“ představuj nejnovější výsledek bádání londýnské Timesy Dodávají, že na vnitřním konci je devět metrů dlouhá komora záměrně uzavřená dvěma vápencovými bloky. Na druhé straně ústí kousek pod fasádou severního průčelí pyramidy. „Není to jen tak nějaká komora,“ řekl Christian Grosse z Technické university v Mnichově, jehož tým natočil první video z objeveného prostoru endoskopickou kamerou ne širší než nehet. „Není tam žádná mumie, žádný pohřbený poklad, ale pro vědu to poklad je. Proč byste jako starověký Egypťan takovou místnost stavěli? Pokud takové konstrukce ve tvaru V stavěli, dělali to proto, aby něco ochránili,“ řekl bavorský badatel.
Mezinárodní tým svá zjištění představil ve studii studii v magazínu Nature. Ve zprávě doprovázející vydání studie Grosse popsal výzvy, které musel jeho tým překonat. „Pyramidy jsou součástí světového kulturního dědictví UNESCO. Museli jsme proto při našem bádání být obzvláště opatrní, abychom nic nepoškodili. V Cheopsově pyramidě jsme pracovali s radarem a ultrazvukovým měřením, které lze použít nedestruktivně a částečně i bezkontaktně,“ řekl Grosse.
Dosud neznámé prostory sedm metrů nad hlavním vchodem detekovali v letech 2016 a 2017 badatelé z mezinárodního týmu ScanPyramids. Tehdy oznámili, že zachytili existenci tři dutin v pyramidě, včetně „velkého prázdna“ v jejím nitru, které může být dlouhé až třicet metrů a nezávislý egyptolog je označil za objev století. „Až dosud ovšem tyto komory zůstávaly na přístrojích badatelů jen dráždivými oblaky, protože jejich rozměry, účel, a dokonce i jen tvar zůstávaly příliš neurčité,“ připomněly Timesy.
Pro další zkoumání byla nejpřístupnější právě chodba na severní straně víc než čtyři a půl tisíce let staré pyramidy. Upřesnit jeho velikost a podobu pomohla muografie, technika založená na měření kosmického záření. Kameny pyramidy jeho specifické částice pohlcují jen částečně, proto mohou badatelé měřit změny hustoty v linii, jíž záření prochází. Když se zaměřili na dřívějším měřením zachycenou anomálii v průčelí pyramidy, zmapovali dutinu připomínající velmi prodlouženou dětskou kresbu domu se čtvercovou základnou a trojúhelníkovou střechou. Na vrcholu je asi dva metry vysoká a v základně asi dva metry dlouhá.
Kvůli stáří a mimořádné historické hodnotě nepřicházelo v úvahu pustit se v pyramidě do kopání nebo vrtání. Vědci ale cestu našli. „Zopakoval jsme velmi intenzivní měření vysokofrekvenčním radarem a naštěstí jsme zjistili, že mezi kameny je velmi malá otevřená spára. Nemohli jsme tudy dostat nejen robota, ale ani endoskop,“ řekla Timesům koordinátorka projektu ScanPyramids Hany Helalová.
S řešením přišel jeden z japonských členů týmu a nabídl k využití nejpokročilejší endoskopickou kameru širokou jen pět milimetrů. „Kamera škvírou proklouzla dovnitř a paprsek světla z jejího reflektoru přelétl přes krysí trus a pavučiny—což vědcům naznačila, že zvířata nějakou cestu dovnitř našla—než se zastavil na hrubých stěnách a překvapivě hladkém stropu,“ popsaly první pohled do chodby Timesy. Jelikož badatelé nenašli šlépěje nebo jiné známky přítomnosti lidí, soudí, že byli první, kdo do chodby od postavení pyramidy nahlédli. „Byli jsme překvapeni, že to fungovalo,“ řekl Grosse. „Je velmi vzrušující, když takový výsledek vidíte. Jako byste se ocitli ve filmu s Indiana Jonesem,“ dodal.
Někteří egyptologové by se možná proti srovnání s akčním filmem vymezili. Těžko ale skrývají, že se v nich zvolna probouzí pocity, které možná naposledy prožíval před sto lety archeolog Howard Carter a mecenáš lord Carnavon. Ti po dlouhém bádání v Údolí králů sestoupili v říjnu 1922 po schodech vykopaných v samém závěru expedice a štěrbinou v zapečetěných dveřích nahlédli do míst, které se ukázaly jako jedinečně dochovaná hrobka faraona Tutanchámona. Chufu, známý též jako Cheops, panoval o třináct století dříve a jeho pyramidu, jako všechny ostatní, našli novověcí badatelé vykradenou. Egyptské úřední autority jsou zatím spíše zdrženlivé. „Budeme pokračovat v našem skenování a uvidíme, co bude možné udělat pro to, abychom zjistili, co se nachází pod chodbou nebo přímo na jejím konci,“ řekl BBC šéf egyptské Nejvyšší rady pro památky Mostafa Warizi. Dodal, že chodba pravděpodobně sloužila k vyrovnávání obrovských tlaků v monumentální stavbě. K podobnému účelu podle odhadů badatelů ostatně sloužily i některé další již známé prostory v pyramidě, například pět prázdných komor na dosud objevenou královskou pohřební komorou v nitru pyramidy.
Otevřeněji promluvil o nadějích badatelů přední egyptský archeolog Zahi Hawass. „Myslím, že je to velmi důležitý objev, protože v severní straně této chodby je úsek, kde nejsou vápencové bloky, je prázdný,“ řekl americké CBS věhlasný egyptský archeolog Zahi Hawass. „Skutečně si myslím, že pod touto chodbou je něco důležitého, může tam být skutečná pohřební komora krále Chufu,“ nastínil Hawass. Pokud se nakonec archeologům podaří najít cokoliv přímo spojeného s velkým faraonem, bude to znamenat mimořádný posun v znalostech o starověkém Egyptě. Jediný dochovaný portrét vladaře představuje osm centimetrů vysoká slonovinová soška nalezená před sto dvaceti lety v pozdějších chrámovém komplexu v Abydosu. Psané prameny zahrnují nápisy v gízské nekropoli a pozdější díla starověkých historiků z Egypta i Řecka.
