Skoro mě mrzí, že jsem před tak dávnou dobou skončil zrovna příspěvkem s tak drsným názvem i když snad o zajímavém tématu. Nebudu slibovat, že se k němu vrátím, i když se budu někdy muset podívat, kam se věci, a zejména lidé, za těch několik let pohnuly.
Rád bych si zase našel čas na blogování, kterého jsem se tu chvilku dopouštěl. Než se k tomu dostanu, zmíním se o jedné své zálibě ještě starší než blogování, k níž jsem se teď vrátil a blog, nebo spíš jeho snadnou možnost okamžitého zavěšení na internet, mě v ní řekněme podporuje a usnadňuje ji.
Skoro deset let mi tam leží dvě či tři přeložené sbírky esejů. Dlouho mezi nimi byla i Short History of Englad, tu jsem dokončil před pár týdny. Asi proto, že už mi přišlo hloupé, že mi chybí posledních pár kapitol. Už dlouho jsem si také říkal, že když už mám tu nehoráznou drzost zrovna Chestertona překládat, mohl bych se už přitom dopustit snad méně zločinného počínaní a někde si s těm překlady udělat zaslouženou ostudu. Nakonec jsem své šuflátko vysypal a založil cosi mezi blogem a sbírkou překladů pod snad přiměřeně skromným názvem Drobnosti z Chestertona.
Možná sem občas podotknu pár poznámek k tomu, co zrovna překládám, nebo o tom, co jsem už přeložil. Zatím je podotknu, že jednou z věcí, která mě při překládání nepřestává bavit je zjištění, že osmdesát či víc let staré texty a argumenty v tehdy aktuálních polemikách zní dnes snad až podezřele aktuálně. Legrační či mrazivé je pak to, že o dobré polovině z těch, které GKC po právu zesměšňuje dnes téměř nic nevíme - vcelku po zásluze. Jenže to, co oni tehdy jako žhavou novinku hlásali, zvěstují dnes zase jiní a opět jako žhavou novinku.
I proto je snad dobré Chestertonvy eseje pořád překládat a číst.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat